Login

Egypt vrakové safari - listopad 2014

Egypt 2014 - vraky na Abu Nuhas a Tiranská úžina

 Pod širákem na safari v Rudém moři
Začátek našeho safari byl trochu komplikovaný, místo objednané lodi Star Jet jsme se nalodili na loď Reef Master, který nesplňovala některé zásadní věci, jako že na lodi nebyl Nitrox, byly problémy s kajutami a s některými dalšími věcmi. Díky nějakým úpravám a dobré vůli všech našich potápěčů jsme nakonec vyjeli druhý den v poledne. Někteří sice vyměnili kajutu za spané pod širákem nebo v salonu, ale nakonec jsme se shodli, že hlavní je potápění a ostatní se dá vyřešit….Odpotápěli jsme 20 ponorů na úžasných lokalitách, počasí nám přálo a viděli jsme vše co jsme si naplánovali – vraky na Abu Nuhas a krásné útesy v oblasti Ras Muhamad a v Tiranské úžině . . .

Reef Master - nejlepší loď v Rudém mořipřed 10 lety - a čas běží na moři rychle :-(Barakuda na sun deckuoblast severního vrakového safarikotviště v Marriott Marinělodí tam bylo i 6 ks, takže se nevešly :-(útesy v Tiranské úžině kopírují rudomořský rift

Naše námořní safari začalo v neděli 9. 11. 2014 – potápěli jsme se jako o život za velice příznivých přírodních podmínek: voda všude, i nahoře i dole byla stále 26 °C, tedy bazén, pouze na jednom místě bylo překvapivě „jen“ 25 °C. Vzduch pár stupňů nad nebo pod touto hodnotou, mírný vítr, skoro žádné vlny. Pouze na návětrné straně útesu Abu Nuhas byly 1,5 m vysoké, ale dlouhé, táhlé vlny. Viditelnost nebyla úplně fantastická, ale těch 20-30 m kromě jedné výjimky bylo. Proudy skoro nebyly, kromě obvyklého jihozápadního na Rasu Mohamed a velice proměnlivých nebo žádných proudech na vraku Thistlgormu.

BARAKUDApříprava na noční ponor na zádi lodě

Živobytí na lodi bylo tradičně dobré, dobré jídlo a dost a také piva nebo tvrdší desinfekce, podle toho, kdo si co objednal nebo prozíravě zajistil ve freeshopu. Posádka velice ochotně pomáhala v rámci možností, dané zchátralým stavem Zodiaků. Velkou jistotou byla přítomnost dvou lékařů v barakudím teamu: Dana a Petra, MUDr. a MVDr. Naštěstí nebylo třeba ani prvního pro lidi, ani druhého pro ty, co by se opili jako . . . Všechno bylo rozumné.

slavnostní tabuleslavnostně dojezeno  :-(

Zajímavostí během cesty bylo dost a dost, je těžké něco vybrat a zdůraznit. Asi na všechny aktéry nejvíce zapůsobili delfíni. Ale ne ti nad vodou, kteří občas doprovázeli naše Zodiaky, ale u vraku Carnatiku bylo spatřeno hejno 5 delfínů, kteří dováděli několik minut ve hloubce asi 20 m. Dva z nich nás doprovázeli déle, velký a malý, kteří doslova tančili kolem sebe a třeli se o sebe. Pak vystoupili k hladině, nadechli se a zmizeli za útesem Abu Nuhas. Byli to největší tvorové pod vodou, napoleóna jsme zahlédli jen jednoho v dálce, ale jedna skupinka probudila odpočívajícího žraloka leopardího. Stále bylo ale dost velkých murén, některé se promenovaly volně v prostoru a lovily. Největší koncentrace barevných rybiček byla vždy kolem tzv. ergů, což je místní výraz pro korálový útvar ve tvaru mohutného válce, trčícího z písčitého plata někdy až k hladině. Jde vlastně o rostoucí zárodek korálového plata, korálového útesu. Některé mají uvnitř velké dutiny, plné stovek blyštivých metaříků s příznačným anglickým názvem glassfish, velká scéna pro podvodní fotografy. Z podivných ryb byly kromě zploštěnců (croccodile fish) k vidění i pěkné ropušnice. A největším zážitkem byl jedovatý odranec, anglicky velice přiléhavě stonefish, kamenná ryba. Tak dokonale maskovanou rybu jsem ještě neviděl. Když jsem na ni ze 20 cm ukazoval prstem, tak ji fotografka stále ještě neviděla a jedině díky blesku se na fotografiích tato groteskní ryba trochu barevně (ale nikoli tvarově) odlišila od skalnatého podkladu. Ke groteskním tvorům patřily dále vznášející se průhledné pásy salp při nočním ponoru a přisedlé „námořníkovo oko“ neboli řasa Valonia ventricosa, největší buňka na světě o průměru 3 cm, připomínající cíněnou kuličku.

hejno bradáčů na vrcholu korálového erguerg = podmořský korálový sloup / válecmořský vjějíř - rohovitka Hicksonova s hejnem bradáčůjedovatý perutýn ostnatýPterois radiataThomas reef

Abu Nuhas je pověstný útes, celý schovaný těsně pod hladinou, průměr kolem 700 m, tvar trojúhelníku s malou lagunou. Je umístěn přímo proti výjezdu lodí ze Suezského průlivu a tak se do něho opřely už 4 lodě: Kimon M, Chrisola K, Carnatic a Giannis D, od roku 1869 do roku 1978.
Dalším dobrodružstvím bylo prolézání zachovalých interiérů vraků. Na Thistlgormu je nejen mnoho vojenského materiálu, ale i kapitánský můstek s jeho koupelnou. Zajímavá byla dílna na Chrisoule s dvoukotoučovou bruskou, velkou stojanovou vrtačkou a nádherným soustruhem. A eldorádem pro techniky byly strojovny, počítání válců na lodních motorech. Podobně zajímavá byla kotvící technika: navijáky, brzdy, zámky a řetězovna. Také se vyjasnily některé tradované omyly: na Thistlgormu nejsou dva tanky, ale malé pásové transportéry Mark MkII, nazývané také Bren carrier. Jejich základní výzbrojí byl adjustovaný československý lehký kulomet ZB vz. 26, světově úspěšný model, vyráběný licenčně v Anglii v Enfieldu pod názvem Bren (Brno + Enfield). Dalšími omyly jsou zařízení považovaná za letecké bomby, což jsou ovšem plováky, v mariňácké hantýrce „prasátka“, které slouží minolovkám k zachytávání plovoucích min. Jsou např. na vraku el Mina (arabsky přístav), což je minolovka T-43, vyrobená v SSSR a Egypt jich získal 7 ks a jedna z nich se stala obětí v Šestidenní válce během náletu izraelských stíhaček v roce 1969, byla zasažena raketou přímo v přístavu Hurghada, když stála na kotvách.

 

Thistlgorm a jeho náklad - nákladní Bedforyanglická nákladní loď z 2. sv. válkyThistlgormnákladní Bedforymotocykly BSA na ThistlgormuMarina a Veronika nad nákladem motocyklůThistlgorm

Cestování s potápěčskou výstrojí a její transport není žádná legrace, jedině potom, když vše dobře dopadne. Do standardních 15 kg se nedalo vejít, do připlacených 23 kg skoro ano, kdo měl 32, tak se nemusel omezovat v ničem. Protože nepotápěččské věci představovaly nejvýše plavky, triko a kraťasy, tak potápěči nechápou, jak obyčejní turisté mohou vůbec naplnit kufr i využít povolenou váhu. A to ještě potápěči tahají v příručním zavazadle nejcennější věci, automatiky, počítače, foťáky a světla, takže je štěstí, že se to neváží, protože jde o váhy od 10 do 15 kg. Něco se toleruje, ale když to přesáhlo 2 kg, tak se kuchalo, ale co? Například ploutve.  No a když už jsou venku, tak proč si je v gejtu nevzít na nohy :-). Problém je i v přesnosti vážení: při zpáteční cestě např. neprošlo jiné zavazadlo a tak zase další ploutve putovaly volně ložené mezi kabinovými zavazadly. A když už tam byla další výstroj, proč ji v letadle nevyzkoušet: sdílení automatiky a sdílení vzduchu tzv. tankování za letu bylo povyražením i pro ostatní cestující.

 

Reef Master - sundeck jako ložnice i sušárnaHurghada -přístaviště u Marriot hoteluvečerní odlet z Hurghadyspolečné sdílení jednoho zdoje vzduchu - jinak také Šroubek a jeho odlet z Ruzyněnadváha (ploutve) musela do kabiny, ale protože má plné ruce, tak musí být na nohou . . .

A na závěr musím vzpomenout na celou výbornou barakudí potápěčskou partu, která se pod vodou pohybovala perfektně a bezpečně, takže se na první pohled odlišovali a nejen dvojčaty na zádech od běžných potápěčů na všech lokalitách. Ti měli často záložní druhé stupně zleva, tahali je neupevněné po dně, přes korály nebo měli jejich hadice zalomené v D-kroužku. Svítilny do ruky tahali na dlouhých provázcích a také s nimi a s neupevněnými konzolemi zametali korály. Vyvážení a trim samý děs a běs. Takže věřím, že i vaše příští návštěva v korálovém království bude perfektní.
JH

 

Fotogalerie

stranka-egypt-2014-nad-vodou-931stranka-egypt-vraky-2014-930stranka-egypt-2014-pod-vodou-929
Barakuda - kurzy potápění, škola potápění, zájezdy, potápěčský klub a e-shop potápěčské potřeby
Nákupní košík
položek v košíku: 0

Created by © 2007-18 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek webdesign